30. 12. 2012 HA NOI

Honzík nás budí klepáním na dveře v 9:00 ráno. Podle plánu vyrážíme za největší památkou Ha Noe: „ Ho či Minovo mauzoleum“. Po vykročení na ulici mě čeká naprosto jiný svět. Představovala jsem si Vietnam různě, ale bylo to naprosto zbytečné. Tohle se ani nedá popsat. Hned při prvních krocích mě málem srazí motorkář, kterých je tady milion, jezdí tady všichni, staré ženy, děti, celé rodiny na jednom skútru a hlavně pořád jezdí. Přejít ulici na druhou stranu je doslova umění. Chce to drzost, nebát s a jít. Pod nohama se motají slepice, kohouti, odpadky, lidi, děti, jídlo, které se dělá přímo na zemi na ulici. Moc se neslyšíme, přes zvuky klaksonů. Zjišťujeme, že ten je na motorce prostě nepostradatelný.

Přicházíme k parku. Za plotem se vine fronta jako dlouhý had čekající, aby spatřila Strýčka Ho. Vojáci v uniformách nás odklání do dalších a dalších ulic. Konečně se zařazujeme na konec hada. Security nás oberou o fotoaparáty, jež musíme vložit do speciálních kabelek a odevzdat oproti číslu. Zkontrolují nás, jestli jsme slušně oblečení (dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv, sundána pokrývka hlavy, ruce ven z kapes..). V naprosté tichosti procházíme kolem strýčka Ho.

Zbytek dne jsme strávili v místních tržnicích. Zavítali jsme k jezeru navráceného meče, navštívili chrám zasvěcený obřím želvám a francouzskou katedrálu. V noci vyrážíme opět do ulic staré čtvrti na zasloužené pivečkoJ

Lucka a Dušan

29. 12. 2012 – PŘÍLET

V Soulu hledáme na informační tabuli náš přípoj do Ha Noe, máme odlétat v 18:40, avšak marně. Let má 2 hodiny zpoždění. Korejskému jídlu úplně nedůvěřujeme, chaluhy podávané v letadle s rýží docela stačily. Nudle jsou jistotaJ Po tříhodinovém spánku na příjemných polstrovaných sedadlech nastupujeme do letadla. Rozjedou se motory, letadlo se pohne, nicméně ujede sotva 300 metrů a opět stojí. Máme okýnko přímo nad křídlem a tak pozorujeme „letištní wabku“ jak čistí křídlo od ledu a sněhu. Celý proces zabere celou hodinu, tudíž naše zpoždění narůstá. Cestou mám jako nezkušená cestující spoustu dotazů, ovšem díky napínavým akčním scénám v Době ledové, Batmanovi a filmu Total Recall, které Dušan s napětím sleduje, mi nejsou zodpovězeny. Bezpečně přistáváme v Ha Noi, kde za sklem vidíme Honzíka s Jankou, v ruce drží cedulku DUŠAN + LUCKA. Jsou to zlatíčka, čekali na nás čtyři hodiny a zařídili ubytování. Po handrkování s místním vekslákem přes taxi nakonec přijíždíme do centra. Na pokoji oslavíme shledání slivovičkou, lovečákem a krabičkou cukrovíJ

Dobrou noc, místního času 4:30J

Lucka a Dušan

28. 12. 2012 - ODLET

Po lehce stresových svátcích, jež následovaly asi hodinu po dodělání rekonstrukce bytu, příjemném čase stráveným s dětmi, rodinou a přáteli, s přeplněnými žaludky, díky vánočnímu obžerství se těšíme na nové neznáméJ

Ráno jsme sundali z topení ještě vlhké oblečení, sbalili do batohu pár dalších kousků  (troje ponožky a troje kalhotky-víc mi Dušan nepovolil..), přidali dvě láhve slivovice a krabičku cukroví pro Honzíka a vyrážíme rychlíkem do Prahy.  Máme premiéru, z letiště Václava Havla jsme ještě neletěliJ. Čekání jsme si zpříjemnili točenou Plzní a zhlédnutím jedné třetiny zápasu Komety – Plzeň (snad to ještě otočily).

19:50 vzlétáme nahoru.  Čeká nás cca 18 hodin letu, 11 hodin do Soulu a 5 hodin do Ha Noe. Časový posun je 6 hodin, kdy nejprve nabereme do Soulu  8 hodin a pak 2 hodiny zase ztratíme. Jestli se v tom ztrácíte jako já, nedivím seJ

Lucka a Dušan